21.02.2024-středa-Do Chotutic-Maruška Špačková

Ahoj,
výlet 21.února 24 za poznáním do Polabí byl skvělý, přesně podle očekávání, všechno jsme našli, všechno přečetli a zase obohatili své znalosti.
Byli jsme tři, cesta po silnici asi odradila další turisty, to mi je jasné, také ji moc nemusíme, ale tady to jinak nešlo, připadali jsem si jak poutníci, kteří putují krajinou s rovnými poli s dohledy až do 5 km vzdálených vesniček, každou půlhodinu nás předjelo auto a vyplašili jsme tři hejna bažantů.
Z Chotouně jel autobus do Klučova, ale my to statečně došli. Zmapovala jsem si další část Polabí, zjistila jednotlivé vlakové spoje, byli jsme 2 km od Českého Brodu, kousek od Kouřimi, kde to znám a tak i nadále budu jezdit do Polabí. Je tu krásně jsou tu různé přírodní rezervace, ale teď’ plné bláta a klouže to jak po ledu.
My už jsme byli ve 14:00 v Kolíně na obědě, stavili jsme se v kavárně a jeli domů. Svítilo nám sluníčko, kvetly jarní květiny, keře i lísky, dýchalo jaro.

Pro zajímavost : Vlak do Kolína s kartou IREDO za 56 kč a je jedno přes co se jede, jestli přes Choceň, Chlumec.
Pak následuje integrovaná doprava středočeského kraje, ale jízdenka se musí koupit v Kolíně,
když koupím v Náchodě třeba Kolín – Chodouně, tak stojí 26 Kč, 84 Kč z Kolína by to vyšlo levněji, ale
pokud je přípoj hned, tak to jinak nejde.
Vlak Nymburk 60 Kč, Poděbrady 56 Kč a pokud jedu dál integrovanou dopravou, musím si nechat
lístek a koupím ve vlaku levnější.
Maruška Špačková

Trasa je dlouhá asi 12 km a pojedeme v 6:21 Choceň – Kolín – Pečky – Chotutice

Jdeme zkoumat, kde se Vítovi a Boženě v roce 970 narodil synek Prokop, kde udělal svůj první zázrak,
kam v roce 1708 přijel Jan Blažej Santini – Aichel, aby se osobně zúčastnil vyměřování jím navrženého
kostela, jak jinak než sv. Prokopa, odkud pochází kůň Cipísek, který v roce 1996 vyhrál Velkou Pardubickou
a kde na konci 7.století vzniklo nejstarší známé slovanské hradiště v Čechách. Na 1,5 ha s výškou 2,5 m
s příkopem 9,5 m širokým a 3 m hlubokým.

Cesta nevede žádným turistickým značením jsou tu jen silničky mezi malými vesničkami, ale možná po některé
z nich se vracel sv. Prokop už jako poustevník ze Sázavy domů, narazil v lese na čerta, neváhal a popadl
ho za rohy, zapřáhl do pluhu a přinutil ho vyorat hlubokou rýhu mezi oběma místy, které se dodnes říká
Čertova brázda a ještě než ho propustil musel všechno bláto z pluhu seškrábat a bylo ho tolik, že z toho
vznikla mohyla.
Tolik pověst, ale archeologové nám to kazí.
Hospoda žádná – velké svačiny !!!