Historie Jiráskovy chaty

KČT Náchod

„Dějiny rozhledny a útulny pro turisty na vrchu Dobrošově položeném 622m nad hladinou Jaderského moře“

 (Vojtěch Matějka jednatel K.č.t. 28. května 1899)

Myšlenka získati pozemek na vrchu Dobrošově i se skálou k účelům turistickým byla již před dávnými léty nadšenými vlastenci pronášena a hlavně v lůně tělocvičné „SOKOL” v Náchodě pomýšleno vážně na to pozemek tento koupiti.

K účelu tomu daroval zvěčnělý pan Jan Dressler roku 1890-1 jednosto zlatých a pan J.U.D.R. František Dvořák slíbil témuž účelu přispěti padesáti zlatými. Tento hmotnou povzbuzen podporou konal starosta „SOKOLA“ pan Alois Bureš st. časté vycházky s některými členy a vyjednával na Dobrošově s p. Hurdálkem odprodej tohoto pozemku. Avšak jednání toto nevedlo k cíli.

L.P. 1893 učinil sládek p. Vojtěch Matějka, jako důvěrník klubu čes. turistů návrh, aby se utvořil v Náchodě odbor klubu č.t., kterýž by za přispění klubu pražského vystavěl rozhlednu, až se koupě pozemku uskuteční.

  • témže čase podařilo se panu Janu Dresslerovi ukoupiti dobrošovskou skálu i s příslušným pozemkem ve výměře 2 1/2 korce. Pan Jan Dressler učinil slib před celým valným shromážděním, kdež byl zastoupen „SOKOL“ Náchodský odbor č.t. v Náchodě, že tento pozemek buď celý a neb jeho část potřeby daruje tělocvičné jednotě „SOKOL“ v Náchodě.
  • v měsíci lednu 1894 zhotovil pan stavitel Jan Svoboda dle usnesení výborového ze dne 4. ledna 1894 plány na rozhlednu a útulnu v témž způsobu a týchž rozměrů, jak dnes stojí, bez nejmenší změny.

Na to zaslány plány a rozpočty do Prahy výboru klubu českých turistů a zároveň náčrt smlouvy mezi tělocv. jednotou „SOKOL“ v Náchodě a odborem klubu č.t. v Náchodě, a ve schůzi výborové dne 31. ledna 1894 zadány veškeré práce náchodským živnostníkům.

Leč výbor klubu českých turistů v Praze neschválil tento náš podnik z důvodu, že stavba na cizím pozemku nemůže doporučiti k subvencování. Tato odmítavá odpověď přišla jako studená sprcha na naše nadšené hlavy a trvání odboru bylo tímto silně ohroženo.

Než nesložena zbraň aniž odhozena, ba tím větším úsilím činěny další kroky, aby tento náš ideál byl uveden ve skutek. A ti, kteří vším úsilím o to se zasloužili, budiž to pro věčnou paměť doznáno, byli v první řadě stavitel a civ. geometr p. Jan Svoboda s panem Aloisem Burešem st. a pan Michael Terč.

L.P. 1895, 31. dne měsíce srpna stalo se jednohlasné usnesení v mimořádné valné hromadě tělocvič, jednoty „SOKOL“ v Náchodě darovali odboru klubu českých turistů v Náchodě stavební pozemek ve výměře 5 arů a 24 m2 čili 145° z parcel čís. kat. 366/6 a čís. 366/7, nynější stavební parcela č.p. 8.

O tomto darování učiněn notářský spis dne 3. září 1895 u pana c.k. notáře Hugona Vítkovského, kdež zastupovali jako náměstek předsedův stavitel a civ. geometr Jan Svoboda a jednatel Vojta Matějka.

Ve schůzi výborové konané dne 3. září 1895, usneseno započíti ihned se stavbou rozhledny. Stavební hmoty objednány. Usneseno stavbu prováděti ve vlastní správě za technického vedení stavitele pana Jana Svobody a za dozorů pánů Michala Terče a Antonína Cejnara. Následující dny na to vytyčil základy p. stav. Svoboda.

Dne 19. října 1895 konána schůze výborová na Dobrošově, kdež prohlédnuta stavba, přítomni pánové: Alois Bureš st., Dr. Jan Nyklíček, Jan Svoboda, Rob. Kolovrátek, Mich. Terč, Ant. Cejnar a Vojt. Matějka. Koncem měsíce října 1895 byla stavba rozhledny dokončena.

Na stavbě pracovali zedníci p. Fr. Špaček jako dílovedoucí se svým otcem a čtyřmi zedníky a čtyřmi nádeníky. Tesaři pp. Nýčové z Dobrošova, zámečníci pana Ottona Múllera, pokrývač p. Fr. Rajl, truhlář pan Vilém Baurd.

Sklenářskou práci dodal p. Fr. Španěl, klempířskou p. Ant. Majzl, natěračskou p. Fr. Kraják, kovářskou i se železem p. Antonín Havlíček. Kamna železná dodali pp. Čeněk Remeš a Antonín Pavlíček, pan Tomeš tyto postavil. Cihly dodali pp. Musil a Kašpar z Náchoda, Fr. Krejčík a Josef Vítek starosta z Náchoda, pan Ptáček z Čermné a Bubeníček z Borového.

Na stavbu rozhledny darovali:

  • Bratrská jednota „SOKOL“ v Náchodě stav. pozemek ve výměře 5 arů 24 nf č.p. 71
  • Slavný okresní soud v Náchodě na hotovosti 50 zl.
  • Stavitel a civ. geometr pan Jan Svoboda vypracoval plány a rozpočty a upravil i okolkoval k zadání ku povolení ku stavbě bezplatně. Týž vedl technický dozor a řídil celou stavbu bezplatně a mimoto daroval a vlastním nákladem dovésti dal na stavbu 380 cihel.
  • Fr. Krejčík majitel kruhové cihelny v D. Radechové daroval s dovozem ku obecnímu pivovaru 2500 cihel.
  • Musil a Kašpar, majitelé kruhové cihelny v Náchodě darovali s odvozem ku pivovaru 2000 cihel.
  • Pan Vojtěch Matějka daroval 1400 cihel.
  • Ludvík Piek továrník v Náchodě daroval 600 nískoleských cihel rohových v ceně 14,40
  • Doktor Heřman S. daroval na hotovosti zl. 25.

Na dluhopisy na 1000 zl, 500 zl, a 400 zl v obč. záložně Náchodské, která všemožně podporovala nás v našem podniku, zaručili se: Pp. Alois Bureš st., pokl. obč. záložny a majitel realit v Náchodě Vojtěch Matějka, sládek ob. pivovaru , Jan Svoboda, stavitel a civ. geometr, M.U.D.R. Jan Nyklíček, lékař okr. nemocnice, pokl. a sek. okr. nemocnice Arnošt Vítek, okr. tajemník a majitel domu v Náchodě, Karel Krouský, hostinský, Robert Kolovrátek, odborný učitel v Náchodě, Adolf Maizl st., klempíř a majitel domu v Náchodě, František Kraják, natěrač, František Řípa, správce městské spořitelny, Ant. Cejnar, ekonom a majitel realit v Náchodě, Cyril Bartoň, veřejný společník fmy Josef Bartoň a synové.

Ústřední správa K.Č.T. v Praze slíbila subvencovati rozhlednu dobrošovskou částkou 1500 zl., ve třech ročních lhůtách po 500 zl. Pokud se týče serpentinové cesty k rozhledně číslo 71 na Dobrošově, tu vyměření její převzal v červenci r. 1898 na se s nevšední ochotou pan stavitel a civ. geometr Jan Svoboda se svým stavitelským příručím panem Jos. Knotem a ukončil je 2. srpna 1898, vyhotovil 6 nákresů v měřítku 1:720.

Smlouvu trhovou jakož i zápis knihovní zdarma provedl zesnulý c.k. notář p. Hugo Vítkovský.

Věřitelé: Sirotčí pokladna okresu Náchod, všeobecná živnostenská záložna v Náchodě a pan Hynek Lederer v Náchodě povolili dluhuprosté odloučení hořejších pozemků.

Na zakoupení pozemků pro cestu přispěl místní odbor klubu českých turistů, jakož i cestu vlastním nákladem zbudoval. Stavbu cesty provedl s nevšední ochotou a obětavostí člen výboru a správce rozhledny p. Alois Cejnar.

Za koncesi výčepnickou odpovídá jednatel odboru p. starý Vojtěch Matějka.

Krčmáři na rozhledně dobrošovské byli: 1/ p. Josef John od 1/12 95 do 14/5 99, 2/ p. Jan Šinták od 15/3 99 dle smlouvy nájemné od 3. března 1899.

Poznámka: Bod poledníkový nalézá se 300 kroků jihovýchodně od skály a označen jest balvanem. Poledník ten probíhá Vídní.

Vyhlídka se skály dobrošovské jest jedna z nejkrásnějších, viděti lze krajinu až k hoře Kunětické, Zvičinu a Krkonošům.

“ Dobrý vítr všem turistům „.

POZOR! K podpisu svému nechť každý píše POUZE slušné průpovídky! Neboť jest to vysazeno kritice obecenstva širokého z dálných krajů a vlastí. Kniha tato, jakož i prvá zachována bude pro věčnou paměť!

Vojtěch Matějka jednatel K.č.t.                    28. května 1899

„Od staré rozhledny k Jiráskově chatě na Dobrošově“

(Doslovný opis z knihy“Náchodsko “ vydané k příležitosti sedmdesátin p. Cyrila Bartoně-Dobenína v r. 1933, napsal Miloslav Nesládek)

Když byl v roce 1893 založen Klub českých turistu v Náchodě, planinka dobrošovská shlížela holá do  údolí. Jen šikmo trčící skála – ne nepodobná tlamě kamenné obludy – jakoby volala dolů o pozornost. A hlas její uslyšel a záhy mu porozuměl tehdejší náchodský sládek Matějka, který své přátele Často na Dobrošov ke skále vodil, na krásný rozhled poukazoval a povzbuzoval ke stavbě nějakého Stánku pro turisty. Úkol ten uložil také do vínku novému turistického spolku. Po úzkém kroužku svých přátel chodil tam s četnějším již členstvem náchodských turistů, kteří se s úctyhodnou odvahou, vzhledem k peněžním a dopravním potížím, pouštějí do stavby vlastního útulku na Dobrošově na pozemku, jež jim daroval náchodský „Sokol”. Tak dostává roku 1895 dobrošovská skála zakončení a vyvrcholení rozhlednou v slohu „pavilónovém“ o 2 místnostech s kuchyní, s osmibokou věží, o málo vyšší vlastní budovy>, jejíž bílé stěny> svítily po 28 let do pohraničního kouta severovýchodních Čech:

Pak sem přicházeli i cizí turisté, upozorněni zprávou o nové rozhledně, s údivem stanou nad rozsáhlou vyhlídkou na města, lesy, roviny, údolí a řady horských pásem, stoupajících výš a výše až k hradbě Krkonoš. A odkrývají nové krásy v nejbližším okolí: V Pekle na soutoku Olešenky a Metuje, sestupují lesními cestami a stezkami do města Náchoda, žasnou nad krásně zeleným průsmykem a živým městem se starobylým zámkem a staletými tradicemi. Otvírají Jiráska, chodí po stopách jeho románů v Náchodě a zajíždějí do blízkého rodiště Mistrova, Hronova, i jeho okolí a jdou za Boženou Němcovou do nedalekých Ratibořic a České Skalice. Tam, u Václavic, Vysokova a na Brance vzpomínají u hrobů a pomníků hrůz války z roku 1866. Potkávají často i pozůstalé po padlých a staré účastníky bojů z těchto míst, nebo studijní, vojenské školy.

Krásy Orlických hor a cesty k nim jsou téměř neznámy. Není značek ani Průvodců. Proto turistiku pěstují jen zkušení a odvážní a společné výpravy jsou ohromnou událostí. Tak ve dnech 23. – 25. května 1896 přijíždí Klub českých turistů z Prahy a odbory z Kolína, Pardubic a Brna: Náchod se okrašluje prapory českými a slovanskými, nádraží je osvětleno pochodněmi, starosta města vítá hosty a přeje výletu zdaru. Na památku tohoto výletu je zasazena na dobrošovská skále mramorová deska s nápisem. Neubráníme se úsměvu, čtouce v referátě o tomto výletě v časopise Turistů r. 1896 str. 193, že „společnost slezla temeno Dobrošova z Náchoda za dvě hodiny“ (dnes chodíme pohodlně 1 hodinu). A o cestě do Pekla si libuje pisatel: „Srázný sestup do divoce romantického údolí metujského celý zástup vykonal bez úrazu“. To se ovšem chodí jen v jarních a letních měsících. Náchodští obyvatelé se odhodlávají nahoru ve skrovném počtu a jen za krásných, slunných dnů nebo jednou do roka, při pálení hranice Husovy’.

S mlhami podzimu a za sněhu utichá turistický ruch nadobro, nájemce rozhledny se přiživuje přes zimu řemeslem a vyhlíží toužebně, až bílé roviny v kraji začnou s předjařím tmavět a zelenat.

Nové století však přináší změnu v názoru na tělesnou výchovu. Lidé spěchají do přírody. Sporty všech druhů tam vedou též, Necouvá se před nepohodou a v zimě si obyvatelé hor oblékají podle vzoru harrachovských krkonošských zřízenců lyže. První smělci rýhují zasněžené svahy Dobrošova. K rozhledně se přistávaje zasklená veranda. Jezdí se do ciziny, mluví a píše se o nových, krásných horských chatách. Náchodští turisté, kteří kdysi se svou rozhlednou byli mezi prvními, marně chtějí každoročními opravami vystačiti potřebám nového turistického ruchu. Ozývají se hlasy o její nevhodnosti a přestavbě. Město dole zatím roste, přibývá továren a majitelé největších, páni Bartoňové, kupují zámek v Novém Městě nad Met. a později Zbraslav.

K opravě novoměstského povolávají architekta Jurkoviče, jenž tak přichází do našeho kraje a zrak jeho spočine záhy s uměleckým zájmem na Dobrošově. Náchodský turistický odbor pak na svou žádost dostává z jeho rukou krásné plány na novou rozhlednu ve slohu známých Jurkovičových dřevěných staveb s lidovými prvky slovenskými, pro něž jej Alois Mrštík nazval ”umělcem dřeva”. Škoda jen, že nadšení výboru nad plány couvlo před zdánlivě vysokým rozpočtem.

Světová válka nás všechny zastihla nepřipraveny, zmátla nás a zarazila v prvních letech všechnu téměř činnost veřejnou. Ale v druhé její polovině jsme zvedli hlavy a v posledním roce již jsme připravovali novou, lepší budoucnost. Tak bylo též v turistice, i v našem náchodském odboru. Po památné přísaze českých spisovatelů, kterou pronášel patriarcha Alois Jirásek, usnáší se odbor v dubnu r. 1918 nazvati svou příští chatu na jeho poctu Jiráskovou a po svolení Mistrově se dává do příprav. A v prvních radostných letech svobody, práce se daří při stále vzrůstající úctě k dílu Jiráskovu, po němž celý pohraniční kraj dostává jméno. Dovršuje se velkolepými oslavami sedmdesátin Jiráskových za přítomnosti Mistrovy v Náchodě, spojených s kladením základního kamene k Jiráskově chatě na Dobrošově v červenci r. 1921. Tenkráte putoval snad celý Náchod s hosty k dobrošovské skále, mnozí s cihlou, ba i s dvěma, jako spisovatel F. S. Procházka (viz rozmarný fejeton Sekaninův v Národ. Politice z té doby), který pak večer před představením Jiráskova Gera předčítá v Městském divadle náchodském svou krásnou báseň ku poctě oslavencově. Snad nevzpomíná vzácný host ve zlém na Náchod, že mu tehdy rozsvícená spodní rampa prosvítila papír s textem, takže musel nepřipraven báseň svou přednésti zpaměti za jásavého nadšení přítomných!

Ale se stavbou se ještě počíti nemohlo, neboť za změněných hospodářských poměrů rozpočet vyrostl na míru více než desetinásobnou. Po dvou letech horlivého shánění peněz – z dárců největší částku, 30.000 Kč, věnoval velkoprůmyslník pan Cyril Bartoň-Dobenín – a materiálu na stavbu, padají počátkem května roku 1923 zdi rozhledny staré, aby na jejím místě vyrostla v pěti měsících Jiráskova chata podle plánů Jurkovičových, jež byla otevřena téhož roku o Sv. Václavu.

Mistr Jirásek jí při své první návštěvě požehnal slovy, jež zapsal do pamětní knihy: „Milá chato dobrošovská, vzácné věci dáváš: veliký rozhled, ne pyšný, ale utěšený; radostný odpočinek po namáhavé pouti v  bezpečný útulek v bouři. Jak v tvé výši; tak aby bylo v žití! A tobě budiž přáno, abys čněla nad krajem vždy šťastným a svými věrně milovanými !“

Novou chatu vyhledávají turisté ze všech krajů republiky i ze zahraničí, aby se pokochali pohledem a potěšili poseděním v krásných, vzdušných místnostech. Náchodští zprvu přivábeni novotou, nedovedou později ani jinam choditi. Již jim nevadí nepohoda, ani nevhodná doba roční, denní, večerní neb noční. Již je tam nemusí lákati výbor turistů slavnostmi, výlety, večírky a podniky všeho druhu, jak činil v prvních letech. Obzorová mapa na ochozu věže, vysvětlující obrovskou, jedinečnou vyhlídku, přístavba vedlejší budovy s dalšími pokoji a noclehárnami, silniční přípojka až k chatě, telefon, elektrika, vodovod doplňují a zdokonalují turistický podnik rok od roku. Rušné veselí tu utichlo jen jednou, v jaře r. 1930, když dotlouklo srdce velikého syna zdejšího pohraničí, jenž dal jméno chatě a když popel jeho byl uložen v rodném Hronově. Turisté celého kraje tu stanuli v hlubokém žalu před bustou Jiráskovou od Štursy, zahalenou v černý flór, aby panichidou vzdali čest jeho nesmrtelné památce, kterou má chata vždy hlásat.

A život jde dál v rychlém tempu. Člověk jím uchopen, cítí čím dále tím více potřebu, ve chvílích oddechu utíkati jeho spěchu do přírody, na místa klidu, na výšiny, které jej odpoutávají od hemžení tam dole v denní robotě. Nové zástupy se valí do hor. Stavějí se další chaty dřívější se rozšiřují. Nestačí ani Jiráskova a rozšiřuje se o novou, velkou, zasklenou verandu pro 100 osob, zalitou za jasné oblohy jižním a západním sluncem až do posledních okamžiků, než zmizí ohnivá koule pod obzorem. Brzy potom se večer rozzáří okna chaty umělým světlem elektrickým a svítí do ztemnělých údolí. A vábí k sobě. Hostům se dostává nového, nevídaného pohledu: Na světla měst a osad Jiráskova kraje, Dobrušky, Opočna, České Skalice, všech nádraží na trati od Dvora Králové přes Josefov až k Hradci Králové v nepřetržité řadě. Za tou podívanou chodí a jezdí na chatu mnoho návštěvníků, z nichž někteří pak v družné besedě vzpomínají starých časů, holé tehdy planiny dobrošovské i původní rozhledny. Své sobotní večery tráví tu i oba nejmladší sedmdesátníci, pánové Josef a Cyril Bartoňové – – Dobenínové, čestní členové našeho odboru, při němž od počátku stáli. My náchodští turisté, máme radost z jejich pravidelných návštěv a přejeme jim srdečně, aby je ve zdraví vítaly zdi Jiráskovy chaty na Dobrošově.

2000- Ing. Josef Kolisko, předseda KČT Náchod před zahájením 2. etapy rekonstrukce

Historické dokumenty dokládají s jakým nadšením, úsilím a pochopením občanů, spolků, obcí, živnostníků i bank byly Útulna a Jiráskova turistická chata s rozhlednou na Dobrošově postaveny. Útulnu od 1. 12. 1895 využívala veřejnost plných 28 let.  Od 1. 12. 1923 pak nová JTCHsR plnila poslání, které jí dal do vínku Mistr Alois Jirásek, a to až po léta okolo roku 1950. Pak byla programově komunistickou vládou zestátněna, a to včetně okolního komplexu k chatě patřících nemovitostí i věcí movitých zcela bez jakékoliv náhrady. Vše bylo v hodnotě 1,1 mil. Kčs postupně převedeno pod sjednocenou tělovýchovu.

Zbytek původních nemovitostí v okolí JTCHsR (1,38 ha) včetně přilehlé hospodářské budovy JEDNOTA Hronov KČT neprodala. Vše koupil p. Galina z Prahy, dle kupní smlouvy ze dne 18. 8. 1995 za 311.450,- Kč. (Na přelomu 20. a 21. století je všechny nabídl realitním kancelářím k prodeji za 1 milion korun !!!).

Myšlenka získat zpět do vlastnictví KČT Náchod Jiráskovu chatu na Dobrošově po 40 letech nepodařeného socialistického experimentu se zrodila hned po revolučních událostech v roce 1990. Platné legislativní předpisy dávaly klubu, jež získal právní subjektivitu v roce 1991, určitou naději získat chatu zpět do vlastnictví. Složitých a časově náročných jednání administrativních prací se ujal předseda náchodského klubu ing. Josef Kolisko a na Ústředí ing. Jan Havelka.  Četné soudní spory vedených klubem proti Jednotě Hronov však kýžený výsledek ještě nepřinesly. Až teprve Okresnímu úřadu v Náchodě se podařilo v roce 1995 od posledního vlastníka chatu odkoupit za 5,975.900,- Kč a okamžitě převést do vlastnictví KČT Náchod a Ústředí KČT (50% vlastnickými podíly). Stalo se tak podle smlouvy, která pro oba spoluvlastníky určila splátkový kalendář kupní ceny stanovené soudně znaleckým odhadem za 6,975.900,- Kč. Prodej chaty s rozložením splátek kupní ceny schválilo okresní shromáždění.

Klubu se podařilo dluh Okresnímu úřadu v Náchodě splatit až v roce 1999. Ústředí KČT svůj podíl uhradilo již v červenci 1999. Náchodský klub se vyrovnal se svou povinností v prosinci roku, a to jen díky milionové půjčce, kterou získal od Města Náchoda, a prominutím splátky posledního milionu korun Ministerstvem financí ČR. (OkÚ chatu mohl prodat jen za cenu odhadní, která byla o 1 milion vyšší, než za jakou jí koupil od Jednoty Hronov).

Od 29. 11. 1995 byla zahájena výstavba (0 etapa) podzemní části přístavby JTCHsR dotovaná 4 mil. Kč od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Stavba ale byla v r. 1996 – 98 přerušena především pro nedostatek finančních prostředků.

O další perspektivě rekonstrukce JTCHsR na Dobrošově a zadání komplexního projektu se rozhodlo přímo v chatě 1. 10. 1998 za účasti PhDr. Jana Stráského, místopředsedy ÚKČT  a zástupců KČT Náchod.

Dne 10 září 1999 byla pro rekonstrukci vybrána stavební firma STAVOS Fabián & syn z Náchoda. Ta 10. října převzala staveniště a první etapu za 4,8 mil. Kč dokončila do 30. 6. 2000. Rekonstrukce poté úspěšně pokračovala díky MŠMT ČR (náměstkovi ministra PhDr. Bělohlávkovi, později PaeDr. Malému a ing. Vronskému), Okresnímu shromáždění, Parlamentu ČR- jmenovitě poslanců Mgr. Horníkové a A. Bubníkovi. Tak  byly postupně získány finanční prostředky až na II. etapu v roce 2000. Na MF ČR byla stavba sledována pod registračním číslem 333030/7984. V roce 2000 vedení klubu věřilo,  že poslední IV. etapa, dle projektové dokumentace vyhotovené INS ateliérem ing. Šuberta z Náchoda (architekt ing.arch. Milan Weiner), bude  hotova nejdéle k 28. 10. 2003, kdy bylo Jiráskově chatě 80 let. Podařilo se to nakonec o rok dříve v roce 2002. Zde nelze nepoděkovat za příkladnou pomoc také turistů z DAV Heidelberg – Německo.

Ing. Josef Kolisko věřil, že Jiráskova turistická chata s rozhlednou na Dobrošově se stane opět skvostem a vyhledávanou perlou mezi opravenými památkově chráněnými stavbami..Všem, kteří pomohli a nebo ještě pomohou za celý Klub českých turistů srdečně poděkoval.

(doplnil a upravil v roce 2020 J. Rohulán)

Rekonstrukce Jiráskovy chaty – Ing. Jaroslav Rohulán (člen výboru) 2000

V roce 2000 patřila architektonická památka na jedinečném vyhlídkovém místě na Dobrošově k Náchodu stejně neodlučně jako zámek, či hotel Beránek. KČT si  toho byl vědom. Cítil, že jen malému počtu Náchoďanů a jejich přátel z okolních měst je osud Jiráskovy chaty lhostejný. To ho zavázalo a přinutilo spolu s dalšími spoluvlastníky hledat řešení, jak turistickou chatu s rozhlednou opět zpřístupnit a trvale udržet v provozu, poté, co se nepodařilo plynule pokračovat v rekonstrukci chaty dokončením podzemní přístavby – 0. etapy.

Staronový majitel začal hned v roce 1995 s rekonstrukcí chaty. Bohužel bez dobré projektové přípravy. Dokumentace řešila pouze přístavbu, aniž navrhované technické řešení skloubila ve všech důsledcích s úpravami původní Jurkovičovy chaty. Hnacím motorem se staly Českým svazem tělesné výchovy Klubu slíbené státní finanční prostředky a dobré kontakty Ústředí KČT s trutnovskou stavební firmou BAK. Ta během roku 1995 vylámala v novoměstských fylitech hlubokou stavební jámu a téměř dokončila hrubou stavbu nových provozních místností celkovým nákladem 4 milionů korun (0. etapa).

Chátrající hospodářství ČR devadesátých let a povodně v letech 1997 a 1998 však brzy omezily tok peněz ze státní pokladny a zkrátka přišel v roce následujícím také KČT. Ústředí se ještě podařilo dokončit rozestavěnou chatu v Prášilech na Šumavě, ale další prostředky na stavbu Jiráskovy chaty již nemělo. Stavba musela být na tři roky zastavena. Další podporu dostala až v roce 1999. Namísto předsedů Ústředí a náchodského klubu byly přípravou a vedením stavby pověřeni ing. Jaroslav Šlechta a PhDr. Jan Stráský za Ústředí a ing. Vlastimil Hurdálek a ing. Jaroslav Rohulán za náchodský klub. Skupina zadala na základě výsledků výběrového řízení vypracování nové projektové dokumentace projekční kanceláři INS Náchod (ing. Tomáš Šubert, ing. architekt Milan Weiner). Do konce září se jí podařilo získat územní rozhodnutí, stavební povolení a v dalším výběrovém řízení dodavatele 1. etapy stavebních prací – náchodskou firmu STAVOS, Fabián a syn. Nový projekt splnil tyto základní požadavky Klubu českých turistů:

1/ Ubytovací kapacita chaty – minimálně 45 lůžek, t.j. jeden zájezdový autobus 2/ Počet míst v restauraci – minimálně 70 míst

3/ Propojit původní objekt s přístavbou finančně nejméně náročným způsobem

4/ Architektonicky řešit stavbu s ohledem na památkovou ochranu chaty a přispět k celkovému estetickému zkvalitnění objektu v hlavních pohledových sektorech. Navrhnout zasypání přístavby zeminou, aby vrcholu nadále dominoval zrekonstruovaný objekt.

5/ Zohlednit platné hygienické normy a předpisy řešící přístupnost chaty pro zdravotně postižené osoby.

Novým 1/20 spoluvlastníkem se v roce 1999 stala firma STAMP Náchod, který zaplatil v lednu 350.000,- Kč – t.j. část dlužné částky náchodského klubu – OkÚ v Náchodě.

Vlastníky Jiráskovy chaty na Dobrošově byly k 1. 1. 2000 tyto právnické osoby:

  • Ústředí Klubu českých turistů, Archeologická 2256, Praha 5 – Lužiny Podíl 10/20
  • Klub českých turistů Náchod, Bílkova 1544, Náchod Podíl 9/20
  • STAMP s.r.o., Náchod Podíl 1/20

Stavební práce byly obnoveny začátkem listopadu 1999 a do vánočních svátků firma STAVOS opravila svislé izolace na přístavbě, položila kanalizační potrubí, I profily podvlékla nové otvory a nosné části krovu v historické budově. Tesaři TESMENU Olešnice u Červeného Kostelce postavili nad verandou nový krov, pobili jej prkny a přikryli lepenkou. To vše v posledních dnech roku 1999 za mrazu a sněhové nadílky. Hned po Novém roce pokračoval Stavos v práci v zimních podmínkách, a to odkrytím staré šindelové krytiny z boční sedlové střechy nástavby nad budoucím novým vchodem. Práce byly krátce přerušeny v druhé půli ledna, ale díky celkem příznivému a teplému počasí byly v únoru opět obnoveny a bez přestávky pokračovali až do ukončení první etapy v červnu 2000. Opravena byla věž, postaven nový vstup do chaty, zastřešena veranda, opraven krov, vyměněna šindelová krytina, provedena svislá izolace přístavby a přístavba zahrnuta zeminou. Na kraji lesa vedle skály “ Žába “ vyrostl v květnu nový ocelový stožár a na něj Stavos přemístil antény z věže rozhledny.

Předmětem vzrušených diskusí byla především:

  1. výška stožáru a a jeho umístění v blízkosti chaty. V časové tísni vyvolané technickými parametry umístění přijímacích antén (stožár musel být dodatečně nastaven) a dodržením harmonogramu stavebních prací, který byl podřízen včasnému vyúčtování státních finančních prostředků, nebyla zcela respektována dohoda investora s úřady a sloup s anténami o několik metrů převýšil koruny stromů. Nechť posoudí naši potomci (bude-li ještě stožár stát), zda je vybrané místo v blízkosti památkově chráněného objektu vhodné. Jiné řešení v dané chvíli nalezeno nebylo.
  2. Dlouho se také vedla diskuze o tom, jak by měla vypadat ubytovací část chaty. Přednost bohužel nebyla dána pokojům s vlastním sociálním zařízením, ale pokojům vícelůžkovým se společnými sociálními zařízeními a sprchami pro muže a ženy na patře. (Na přelomu tisíciletí ještě  běžný a vyhledávaný standart). Byla tedy splněna podmínka, aby chata mohla ubytovat min. 42 hostů – jednoho zájezdového autobusu..Jak se již po roce 2005 stále častěji ukazovalo, nebylo toto rozhodnutí správné. (tento odstavec doplněn v roce 2020)

Podle předběžného propočtu se celkové náklady stavby bez vnitřního vybavení odhadují v cenách roku 1999 na 22 milionu Kč. Smlouva na dodávku 1. etapy stavby byla uzavřena na částku 4,800.000 Kč a tato suma nebyla při závěrečném vyúčtování překročena.

Jak bylo zajištěno finanční krytí 1. etapy stavby? V roce 1999 přispěl na chatu stát prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2 miliony Kč a v roce 2000 částkou 1 milion korun. V roce 2000 převedl na stavbu 1 milion Kč Okresní úřad v Náchodě a zbytek 800.000 Kč uhradilo Ústředí KČT.

V dalších etapách se na financování stavby mají podílet všichni spoluvlastníci Jiráskovy chaty, a v částkách odpovídající majetkovému podílu. Ústředí KČT podpořila v této investiční akci celá členská základna v ČR a je předpoklad, že svou povinnost splní. Náchodský klub svým povinnostem dostát nemůže a spoléhá se na pomoc města a občanů celého regionu.

 

 

PS: fond pro opravu JTCHsR je veden u ČSOB a.s. pobočka Náchod
na č.ú. 4001-0114003373/0300